31/8/2009 Thomas Donaldson Sparling (*1943) profesor kanadských studií, Brno

Kavárna iDNES.cz [PDF 14 kB]

Jsou Češi skutečně tak výjimeční, jak si o sobě myslí?

Musím se přiznat, že se mně zdá poněkud podivné žádat o vyjmenování „desatera nejdůležitějších hodnot, na kterých by měla stát naše [česká] budoucnost“, které by odráželo jakousi „českou vizi“. V tom cítím typický český sklon k mesiášství, k přesvědčení, že český národ je něčím výlučný, že má nějaké nedefinovatelné, avšak velice důležité poslání, že v určitých obdobích ukazuje lidstvu cestu a bývá nositelem pokroku, že existuje specifický český směr, atd. atd. atd. Měl by český stát a český národ opravdu mít nebo prosazovat jiné hodnoty než ostatní státy a národy?

Lépe by bylo připomenout několik kréd a výroků některých českých velikánů, aby si lidé uvědomili, že budoucnost se netvoří na úrovni státu nebo národa, ale že ji vytvářejí jednotlivci svými činy a smyslem pro odpovědnost.

T.G.M.: „Nebát se a nekrást.“

Jan Ámos Komenský: „Nikdo se nerodí pro sebe, všichni se rodí pro lidskou společnost.“

Karel Havlíček Borovský: „Ta pravá demokracie však neleží v tom, abychom se rovnali vyšším, což lehké jest, nýbrž abychom se nevypínali nad nižší, než jsme sami; každý musí začít s demokracií sám u sebe a pak to půjde.“

Václav Havel: „Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“

Karel Čapek: „Pravda zvítězí, ale dá to fušku.“