„Čím odvážnější věc člověk dělá a říká, tím méně vážně by se měl brát. Neustálý odstup od sebe sama sebeironií bych považoval za ohromně důležitou a měla by provázet každé skutečné přemýšlení o budoucnosti. Zastávám se vize jako myšlení o budoucnosti. Zastávám se vize, jako úvahy o tom, co vlastně chceme, zda například dál a dál chceme ničit naši krajinu těmi přihlouplými sklady, skladišti, průmyslovými zónami a postupně odkazovat dalším generacím stále méně krajiny a vytvářet aglomerace, které nemají hlavy ani paty, kde roste kriminalita, a nebo zda to nechceme, zda si té země jako země opravdu vážíme.“

„Téměř úplně všichni se shodují na tom, že cosi chybí: jakási duchovní dimenze života. A to je třeba brát vážně, tak tomu, myslím, opravdu je. Cosi se má stát v člověku. To není náhodou, že si neklademe otázky, kdo jsme a co jsme apod. Pakliže vizí rozumíme nějaký výhled, nějakou perspektivu, nějakou naději v tomto podivném, beznadějném světě, pak jsem samozřejmě přítelem vize. A ono to je ve vzduchu, je to obecně ve společnosti pociťováno.“

To jsou slova Václava Havla, která zazněla 19. listopadu 2009 v brněnském divadle Husa na provázku v Kabinetu Havel u příležitosti dvacátého výročí Sametové revoluce. Debata o české vizi a českých hodnotách tehdy završila roční kritickou reflexi české společnosti, do které se zapojilo více než sto osobností.

Václav Havel se osobně zúčastnil čtyř Kabinetů Havel:
8. listopadu 2008 v Brně na Provázku Prolog s Václavem Havlem
Václav Havel v rozhovoru s Renatou Kalenskou
Lidové noviny

19. listopadu 2009 v Brně na Provázku KABINET HAVEL – ČESKÁ VIZE
Václav Havel, Jacques Rupnik, Václav Bělohradský, Jiří Gruša
záznam ČT24

13. června 2010 v Brně na Provázku KABINET HAVEL – BUDOUCNOST EVROPY
Václav Havel, Alena Wagnerová, Eva Jiřičná, Petra Procházková
záznam ČT24

17. listopadu 2010 v Praze v Divadle Archa KABINET HAVEL – DIVOKÉ SRDCE EVROPY
Václav Havel, Ladislav Miko, Ivan Rynda, Zdeňka Křenová, Petr Mikšíček
záznam ČT24

18. prosince 2011 Kabinet Havel osiřel. Václav Havel odchází do společnosti mrtvých básníků.
„Odešel jsem do lesů, abych našel svobodu, abych žil naplno a vysál všechen morek života a opustil všechno, co život nebyl. Nechci, až budu mít umírat, zjistit, že jsem vlastně nežil.“ H.D.T.

Václav Havel žil. Děkujeme za to obrovské štěstí, že jsme mohli být u toho, že jsme ho mohli osobně zažít.

Václav Havel v Kabinetu Havel, foto www.tomashajek.cz

„Nejdůležitější hodnoty pro budoucnost české společnosti nejsou výhradně české, jsou univerzální. Jsou to hodnoty Masaryka a Wilsona, Havla a demokratů po celém světě.“ Madeleine Albrightová

Jiří Gruša je jednou ze sta osobností české společnosti, které se před dvěma lety zapojily do hledání nejdůležitějších hodnot pro budoucnost naší společnosti a formulování České vize. Spolu s Václavem Havlem, Jaquesem Rupnikem a Václavem Bělohradským se potkává 19. listopadu 2009 v Divadle Husa na provázku, aby nám pomohl přemýšlet o nás samotných, o naší budoucnosti. Odchodem Jiřího Gruši přichází Česká vize o čtvrtou osobnost. V říjnu 2009 zemřel páter Antonín Huvar, v lednu 2010 publicista Ivan Medek a v květnu 2010 právník Otakar Motejl.

Milý pane Grušo,
mnohokrát Vám děkujeme za velkou pomoc a podporu!
Vzpomínáme na Vás!
organizátoři Kabinetu Havel a České vize

Jiří Gruša v Kabinetu Havel, foto www.tomashajek.cz

BOHOSLUŽBA ZA BUDOUCNOST ŠUMAVY A KONCERT SKUPINY OBOROH
sobota 17. září 2011 14:00 hod.
kostel sv. Magdaleny u obce Zbytiny (okr. Prachatice)

Kázání poslouží kazatel Církve bratrské ThDr. Pavel Černý
na setkání promluví prof. Hana Šantrůčková (Přírodovědecká fakulta JČU)
a prof. Vlasta Kroupová (Zelené srdce Evropy)
bohoslužbu povede kazatel CB Mgr. Pavel Světlík
následovat bude koncert rockové skupiny Oboroh

PŘEDNÁŠKA CO VYPRÁVĚJÍ ŠUMAVSKÉ SMRČINY
sobota 17. září 2011 17:30 hod.
Centrum ekologické výchovy Dřípatka, Vodňanská 287, Prachatice
přednáší prof. Hana Šantrůčková (Přírodovědecká fakulta JČU)

Akci pořádá AROCHA.

Informace k tématu:
Divoké srdce Evropy
Otevřený dopis Kabinetu Havel Evropě
Šumava pro
AROCHA
Oboroh
Biskupství českobudějovické
Ekolist

ŽIVOT MĚST A OBCÍ

Debata o občanské společnosti, aktivním občanství, osobní odpovědnosti, sousedských vztazích, rozvoji našich měst a obcí, našich domovů

Hosté Kabinetu Havel:
Táňa Fischerová, herečka, Praha
Rut Kolínská, prezidentka Sítě mateřských center, Praha
Vlastimil Ondra, učitel a muzikant, Nivnice
Adam Gebrian, architekt, Praha
Petr Michálek, ředitel Městského divadla Zlín
Tomáš Pasterný, organizátor festivalu Zlínské jaro 2011, Zlín

moderuje Tomáš Mozga, DIALOG centrum

Kabinet Havel je součástí čtyřdenního festivalu o demokracii a občanské společnosti Zlínské jaro 2011. Změna programu vyhrazena!

www.ceskavize.cz
www.zlinskejaro.cz

„Jedině ten, kdo ví, kým je a proč jím je, kdo zná sám sebe a dokáže se vymezit – nikoli proti jiným, ale vedle nich-, je schopen i smysluplně a na principu rovnoprávnosti s jinými spolupracovat. Ctít se navzájem mohou jen ti, kteří vědí, kým jsou, a právě proto jsou schopni ctít i jiné a jejich jinakost- tak jako ctí svébytnost vlastní.“
dramatik a prezident Václav Havel

„Poznávejte své město. Z poznání vzniká vztah a vztah může přerůst v lásku.“
brněnská historička Milena Flodrová

ČESKÁ VIZE Hledání identity 21. století…

Autoři: Madeleine Albrightová, Václav Bělohradský, Jan Benda, Stanislav Bernard, Jan Budař, Vojtěch Cikrle, Václav Cílek, Václav Cvrček, Michal Dalecký, Jiří X. Doležal, Vratislav Dostál, Jan Duda, Milena Flodrová, Luděk Galuška, Barbara Gregorová, Libor Grubhoffer, Jiří Gruša, Jiří Grygar, Lukáš Hadrava, Tomáš Halík, Václav Havel, Eva M. Hejzlarová, Eva Herrmannová, Martin Hilský, Ivan Holoubek, Michal Horáček, Vít Hrdoušek, Jan Hron, Antonín Huvar, Karel Hvížďala, Helena Illnerová, Martin Jahn, Jeroným Janíček, Kateřina Janků, Jakub Jareš, Eva Jiřičná, Pavel Jungwirth, Vladimír Just, Petr Kadlec, Tomáš Kára, Erazim Kohák, Rut Kolínská, Stanislav Komárek, Ladislava Košíková, Josef Kovalčuk, Zbyněk Král, Lumír Krejčí, Marta Kubišová, Petr Langer, Zdeněk Lukeš, Lukáš Evžen Martinec, Eva Matějková, Veronika Matějková, Ivo Mathé, Ivan Medek, Kateřina Melenová, Josef Michl, Petr Mikšíček, Meda Mládková, Vladimír Morávek, Tomáš Mozga, Luděk Niedermayer, Roman Onderka, Vlastimil Ondra, Petr Oslzlý, Teťana Ostapčuk, Miroslav Oščatka, Jiří Pavlica, Jan Payne, Markéta Pilátová, Josef Pleskot, Jiří Plocek, Petra Procházková, Martin C. Putna, Martin Reiner, Jacques Rupnik, Blanka Říhová, Jan Sokol, Olga Sommerová, Thomas Donaldson Sparling, Jana Stávková, David Storch, Jiří Stránský, Kateřina Šedá, Jiřina Šiklová, Marek Špalek, Jindřich Štreit, Hana Šůrová, Pavel Švanda, Rudolf Švaříček, Erik Tabery, Milan Uhde, Ludvík Vaculík, Vlastimil Veselý, Zbyněk Vybíral, Petr Zelenka, Ladislav Zeman, Jiří Zemánek, Miroslav Zikmund

ISBN 978-80-254-9362-5

Brno 2011, brožovaná, náklad 2000 ks, cena 99 Kč

Vydavatel: DIALOG centrum, Žerotínovo nám. 9, 601 77 Brno
www.dialogcentrum.cz
www.ceskavize.cz

Česká vize

V Praze 14. března 2011
Č.j.: 01320/11-OZP

Vážení signatáři,
ráda bych Vám jménem předsedy vlády České republiky, pana Petra Nečase, poděkovala za Váš dopis, ve kterém otevřeně apelujete na vytvoření společné chráněné oblasti na území Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.

Velice si cením zájmu občanské společnosti i o témata ochrany vzácných přírodních památek, kterou Národní park Šumava bezesporu představuje, a potažmo vytváření prostředí pro hodnotný život české společnosti. Proto bych Vás chtěla informovat, že Váš dopis byl postoupen ministru životního prostředí panu Mgr. Tomáši Chalupovi.

S úctou Jana Nagyová, vrchní ředitelka sekce Kabinetu předsedy vlády

Otevřený dopis prezidentu Evropského Parlamentu Jerzy Buzekovi, komisaři Evropské komise Janezu Potočnikovi, kancléřce Spolkové republiky Německo Angele Merkelové, předsedovi vlády České republiky Petru Nečasovi a všem obyvatelům Evropy z Kabinetu Havel a Divokého srdce Evropy podepsalo 17. listopadu 2010 v Divadle Archa v Praze celkem 16 osobností, mezi nimi např. Václav Havel, Ivan Rynda, Ladislav Miko, Zdeňka Křenová, Petr Mikšíček, Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba, Jindřich Štreit, Rut Kolínská, Jiří Zemánek a další. Celý text otevřeného dopisu si můžete přečíst zde.

www.ceskavize.cz
www.wildheartofeurope.eu

www.ceskavize.cz
www.wildheartofeurope.eu

Otevřený dopis prezidentu Evropského Parlamentu Jerzy Buzekovi,
komisaři Evropské komise Janezu Potočnikovi,
kancléřce Spolkové republiky Německo Angele Merkelové,
předsedovi vlády České republiky Petru Nečasovi
a všem obyvatelům Evropy
z Kabinetu Havel a Divokého srdce Evropy

17. listopadu 2010, Kabinet Havel, Divadlo Archa, Praha, Česká republika

Na hranici České republiky s Německem, na hranici spojující Národní park Šumava s Národním parkem Bavorský les, tluče srdce evropské divočiny.

Toto Divoké srdce Evropy je rozsáhlým ostrovem přírody uprostřed kulturní krajiny střední Evropy. Horské smrkové a smíšené lesy ve všech stádiích vývoje, rašeliniště a voňavé louky zde tvoří jedinečnou mozaiku biotopů, které jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů. Rys se tu toulá otevřenými lesy a bažinami, puštík bělavý hnízdí v dutinách starých stromů rozlámaných větrem a brzkými rány se ozývá tok tetřevů.

Po svých předcích jsme zdědili fascinující domov, kde žijeme, pracujeme, poznáváme, nacházíme duševní klid i inspiraci a který sdílíme se svými sousedy. Naší morální a etickou povinností je zodpovědně chránit a rozvíjet evropské přírodní a kulturní dědictví. Evropská krajina je v drtivé převaze krajinou kulturní, krajinou přeměněnou člověkem. Nechme proto působit přírodní síly všude tam, kde to stávající stav umožňuje.

Abychom zachovali tento jedinečný kus evropské přírody dalším generacím, navrhujeme podle mezinárodních kritérií vyhlášení prvního přeshraničního území středoevropské divoké přírody – Divoké srdce Evropy. To má velký potenciál být plnohodnotnou součástí světové sítě divoké přírody.

Evropským a národním představitelům nabízíme pomoc a podporu při přípravě vyhlášení přeshraničního území Divoké srdce Evropy.

Věříme, že v tlukoucím Divokém srdci Evropy lidé více poznají sami sebe.

Václav Havel, dramatik a ex-prezident České republiky
Zdeňka Křenová, bioložka, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika & spolupracovnice Národního parku Bavorský les, Spolková republika Německo
Ivan Rynda, sociální ekolog, Karlova univerzita v Praze, Česká republika
Ladislav Miko, půdní biolog, hostující profesor Antverpské univerzity, docent ekologie České Zemědělské Univerzity v Praze, ex-ministr životního prostředí České republiky
Petr Mikšíček, kulturolog, Karlova univerzita v Praze, Česká republika
Hana Šantrůčková, profesorka ekologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká společnost pro ekologii, Vědecká rada Národního parku Šumava, Česká
Jaroslav Vrba, docent hydrobiologie, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika
Tomáš Mozga, DIALOG centrum, Brno, Česká republika
Vladimír Morávek, umělecký šéf Divadla Husa na provázku, Brno, Česká republika
Jan Květ, biolog, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika
Miroslav Svoboda, docent ekologie lesa, Česká zemědělská univerzita v Praze
Pavel Šamonil, lesník, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Brno, Česká republika
Jindřich Štreit, fotograf, Sovinec, Česká republika
Rut Kolínská, prezidentka Mateřských center, Praha, Česká republika
Jiří Zemánek, historik umění, kurátor, Praha, Česká republika
Jiří Šantrůček, docent fyziologie rostlin, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Česká republika

An Open Letter to the President of European Parliament Jerzy Buzek Administration,
the EU Commissioner Janez Potočnik Administration,
the Chancellor of Germany Angela Merkel Administration,
the Prime Minister of the Czech Republic Petr Nečas Administration
and all European Citizens
from Cabinet Havel and European Wild Heart

17th November 2010, Cabinet Havel, Archa Theatre, Prague, Czech Republic

The heart of European wild nature is beating on the border between the Czech Republic and Germany, sharing by the Šumava National Park and the Bavarian Forest National Park.

This Europe´s Wild Heart is a large island of wild nature nested in the middle of cultural Central European landscape. Mountain spruce and mixed forests in all life stages, together with peat bogs and scented meadows create the unique mosaic of biotopes, which host many rare and endangered creatures. The lynx is roaming through the open forests and bog lands, the Ural Owl breeds on tree skeletons, broken by the wind, and capercaillie matting call resound in dark mornings.

We inherited this fascinating homeland from our ancestors to live, to work, to learn, to find spiritual silence and inspiration, and to share it with all our neighbours. Responsible preservation and development of our European natural and cultural heritage are our moral and ethical duty. Let the natural powers acting everywhere, where the present stage allows that.

To preserve this unique piece of European nature for next generations we call to establish the first transboundary Central European Wilderness Area – Europe´s Wild Heart according to international criteria. Europe´s Wild Heart has a high potential to be a valuable member of global wilderness areas network.

We are ready to help and support the European and national authorities in preparation of essential documents for declaration of the first Central European Wilderness Area – Europe´s Wild Heart.

We believe that people will come to understand themselves in the beating Europe´s Wild Heart.

Václav Havel, playwriter and ex-president of the Czech Republic
Zdeňka Křenová, biologist, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic & collaborator of Bavarian Forest National Park, Germany
Ivan Rynda, social ecologist, Charles University in Prague, Czech Republic
Ladislav Miko, soil biologist, guest Professor of Antwerp University and Assitant Professor of ecology, Czech University of Life Sciences, Prague, former minister of Environment of the Czech Republic
Petr Mikšíček, culturologist, Charles University in Prague, Czech Republic
Hana Šantrůčková, Professor of ecology, University of South Bohemia in České Budějovice, The Czech Society for Ecology, Scienfic Board of the Šumava National Park, Czech Republic
Jaroslav Vrba, Assoc. Professor of hydrobiology, University of South Bohemia in České Budějovice
Tomáš Mozga, President of the DIALOG centrum, Brno, Czech Republic
Vladimír Morávek, stage director, Theatre Goose on a String, Brno, Czech Republic
Jan Květ, biologist, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic
Miroslav Svoboda, Assoc. Professor of forest ecology, Czech University of Life Sciences, Prague, Czech Republic
Pavel Šamonil, researcher, The Silva Tarouca Research Institute for Landscape and Ornamental Gardening, Brno, Czech Republic
Jindřich Štreit, photographer, Sovinec, Prague, Czech Republic
Rut Kolínská, President of the Mother Centres Network, Prague, Czech Republic
Jiří Zemánek, historian of arts, curator, Prague, Czech Republic
Jiří Šantrůček, Assoc. Professor of plant physiology, University of South Bohemia in České Budějovice, Czech Republic

Offener Brief dem Präsidenten des Europäischen Parlaments Jerzy Buzek,
dem Kommissar der Europäischen Kommission Janez Patočnik,
der Kanzlerin der Bundesrepublik Deutschland Angela Merkel,
dem Regierungsvorsitzenden der Tschechischen Republik Petr Nečas
und allen Einwohnern Europas
aus dem Kabinett Havel und dem Wilden Herzen Europas

17. November 2010, Kabinett Havel. Theater Archa, Prag, Tschechische Republik

An der Grenze der Tschechischen Republik mit Deutschland, an der Grenze, die die Nationalparke Šumava Bayerischer Wald verbindet, schlägt das Herz der europäischen Wildnis.

Dieses Wilde Herz Europas ist eine weitläufige Insel der Natur inmitten der Kulturlandschaft des Mitteleuropas. Bergfichtenwälder und Mischwälder in allen Entwicklungsstadien, Hochmoore und duftende Wiesen bilden hier ein einzigartiges Mosaik der Biotope, die einen Lebensraum für viele seltene und gefährdete Arten bilden. Der Luchs streift hier durch offene Wälder und Moore, Habichtskauz nistet in den vom Wind zerbrochenen Bäumen und früh morgens klingt der Balz des Auerhuhns.

Wir haben von unseren Vorfahren eine faszinierende Heimat geerbt, in der wir leben, arbeiten, Ruhe für unseren Geist und Inspiration finden und die wir zugleich mit unseren Nachbarn teilen. Es ist unsere moralische und ethische Pflicht, das europäische natürliche und kulturelle Erbe verantwortlich zu schützen und zu entwickeln. Europäische Landschaft ist krass überwiegend eine kulturelle Landschaft, eine durch den Menschen veränderte Landschaft. Lassen wir deshalb die Naturkräfte überall dort wirken, wo es bestehende Situation ermöglicht.

Um diesen einzigartigen Teil der europäischen Natur für nächste Generationen bewahren zu können, schlagen wir, entsprechend den internationalen Kriterien eine Errichtung von grenzüberschreitendem Gebiet der mitteleuropäischen wilden Natur – Das Wilde Herz Europas vor. Es hat ein großes Potenzial ein vollwertiger Bestandteil des weltweiten Netzes von wilder Natur zu sein.

Den europäischen und nationalen Entscheidungsträgern bieten wir Hilfe und Unterstützung bei der Vorbereitung der Errichtung des grenzüberschreitenden Gebiets Das Wilde Herz Europas.

Wir glauben, dass im schlagenden Wilden Herzen Europas die Menschen sich selber besser kennenlernen.

Václav Havel, Dramatiker und ehemaliger Präsident der Tschechischen Republik
Zdeňka Křenová, Biologin, Südböhmischen Universität, České Budějovice, Tschechische Republik & freie Mitarbeiterin des Nationalparks Bayerischer Wald, Deutschland
Ivan Rynda, Sozialökologe, Charles Universität Prag, Tschechische Republik
Ladislav Miko, Bodenbiologe, Gastprofessor der Antwerpen Universität, Dozent der Ökologie, Tschechische Landwirtschaft Universität Prag, ehemaliger Umweltminister der Tschechischen Republik
Petr Mikšíček, Kulturologe, Charles Universität Prag, Tschechische Republik
Hana Šantrůčková, Professorin der Ökologie, Südböhmischen Universität, České Budějovice, Tschechische Gesellschaft für Ökologie, Wissenschaftlicher Beirat des Nationalparks Šumava, Tschechische Republik
Jaroslav Vrba, Dozent der Hydrobiologie, Südböhmischen Universität, České Budějovice, Tschechische Republik
Tomáš Mozga, DIALOG centrum, Brno, Tschechische Republik
Vladimír Morávek, Künstlerischer Leiter des Theaters Husa na provázku, Brno, Tschechische Republik
Jan Květ, Biologe, Südböhmischen Universität, České Budějovice, Tschechische Republik
Miroslav Svoboda, Dozent der Waldökologie, Tschechische Landwirtschaft Universität Prag, Tschechische Republik
Pavel Šamonil, Förster, Sylva Tarouca Institut für Landschafts-und Zierpflanzen, Brno, Tschechische Republik
Jindřich Štreit, Fotograf, Sovinec, Tschechische Republik
Rut Kolínská, Präsidentin der Vereinigung von Mütterzentren, Prag, Tschechische Republik
Jiří Zemánek, Kunsthistoriker, Kurator, Prag, Tschechische Republik
Jiří Šantrůček, Dozent der Pflanzenphysiologie, Südböhmischen Universität, České Budějovice, Tschechische Republik

DIVOKÉ SRDCE EVROPY

Debata o budoucnosti evropské divočiny, o evropském přírodním bohatství
a česko-německém projektu prvního evropského přírodního parku

dramatik Václav Havel, bioložka Zdeňka Křenová, sociální ekolog Ivan Rynda
úředník Evropské komise Ladislav Miko, kulturolog Petr Mikšíček

moderuje Erik Tabery

Pořádají Divadlo Husa na provázku a DIALOG centrum.
Kabinet Havel bude součástí celodenního uvedení projektu Divadla Husa na provázku Perverze v Čechách aneb Forman s Havlem u moře. Bližší informace získáte v Divadle Archa. Změna programu vyhrazena!

www.ceskavize.cz
www.wildheartofeurope.eu

„Jen na nás přece záleží, zda se uzavřeme do české kotliny mezi naše hory, budeme doufat, že různé vichry tohoto světa se nám díky těmto horám a naší shrbenosti vyhnou a nechají nás v klidu starat se o sebe samé, anebo zda si budeme počínat jako skuteční obyvatelé tohoto kontinentu a této planety, tedy jako ti, kterým není jedno, co se na světě děje, a kteří přijímají svůj díl odpovědnosti za toto dění. Před všemi – a tedy i před námi – je dnes přece jedno základní dilema: budeme mlčky přihlížet sebevražednému samopohybu této civilizace, anebo se staneme aktivními účastníky péče o celosvětové veřejné statky včetně toho nejcennějšího, kterým je naše planeta a její biosféra, jejíž jsme součástí? Ale jde i o konkrétnější věci, do nichž se naše pojetí světa, a tím i naše pojetí vlasti promítá: jen na nás přece záleží, zda bude dál devastována pod různými záminkami naše chlouba, pohraniční lesy, abychom mohli vyvážet dřevo, tedy to, co bychom měli vyvážet v nezpracované podobě ze všeho nejméně, anebo zda budeme tuto naši chloubu naopak šetřit a rozvíjet.“
Václav Havel, Státní svátek ČR, Praha 28. října 2000

Mdlá česká elita na provázku
Ivo Bystřičan, Deník Referendum, 20. září 2010

Televizní zaznamenávání divadelních událostí je vždy problematické, protože je protichůdné principu divadla. S tím se pokusil vyrovnat Jan Gogola ml. ve svém novém dokumentu Česko na provázku, jenž se pokouší pojednat o unikátním projektu Úsvit v Čechách Divadla Husa na provázku.

Divadlo patří k jedněm z nejproblematičtějších oborů pro televizní zpracování. Záběrování a střih totiž přeskupují divadelní zážitek do nové formy, která je protichůdná tomu, na čem je divadlo založené. Televize, respektive televizní divák, neunese celou inscenaci v jednom celkovém záběru, a tak se střídají záběry několika kamer. Divadelní inscenaci tak televize prožene svým vlastním mustrem detailů, polodetailů, protipohledů a zdůrazněním jednotlivých jednajících postav. Divadlo pro divadelního diváka znamená něco úplně jiného – hru sleduje v jednom celkovém „záběru“ a všechno dění v celkovém kontextu, a může v průběhu reagovat.

Natočit dokument o unikátním projektu brněnského Divadla Husa na provázku je, stejně jako u každé jiné divadelní události, pro dokumentaristu značnou výzvou. Běžným výsledkem bývá totiž banální záznam inscenace maximálně kombinovaný s rozhovory s tvůrci či diváky a občas třeba doplněný o komentáře. Inscenace v takovém přístupu zaniká, protože použité části málokdy mohou přinést hlubší dojem ze hry a vykreslit její dramaturgické pojetí. Zdůrazní toliko herecké výkony.

I projekt společensky kritické trilogie Divadla Husa na provázku, který zkombinoval divadelní představení reflektující uplynulých čtyřicet let života naší společnosti, šlo natočit tímto způsobem. Zaujati by byli zejména apriorně se o divadlo zajímající diváci, kteří by mohli sledovat sled útržků z představení a pódiových diskusí o české identitě, jichž se přímo v divadle účastnili zejména čeští intelektuálové a umělci.

Jan Gogola ml. k natáčení přistoupil jinak, formou „situačního eseje“ o české identitě. Koncepci nezakládá až tak na samotných představeních a divadelních diskusích, ale snaží se přímo v prostorách divadla navozovat situace, které se významově váží na téma české identity. Vcelku hravá a provokativní metoda je účinným nástrojem, jak nahlédnout na českou elitu. A poněkud více než na českou identitu, o které se víc mluví, než by se zde nějak zhmotňovala. V minimalistickém pojetí by se ovšem dala česká elita vnímat jako odraz národní identity.

Mezi nejvíce vypovídající momenty patří setkání Ludvíka Vaculíka, Olgy Sommerové a Michala Viewegha, kdy se má v šatně mluvit o rozdílu mezi mužem a ženou. Vaculík, který s oblibou staví hranici mezi muži a ženami, tvrdošíjně odmítá vybrat si kostým, pak si vybere kabát, který vypadá jako ženský a posléze posílá Gogolu domů, aby si rozdíl zjistil sám osaháním své ženy. Sommerová se hádá a Viewegh zarytě mlčí. Silnou chvílí je i setkání kritiků Peňáse, Justa a Putny a dvou divadelních hasičů, kteří mají hrát slovní fotbal, jehož cílem je v daných slovech vystihnout Čechy.

Česko na provázku je ale nakonec vystavěno z poměrně slabých situací. Ne, že by Gogola postupoval nezajímavě sám, ale nedaří se příliš mnoho dostat ze samotné české elity. Gogolova oblíbená metoda v podobě příkazu, aby protagonisté „četli“ či jinak materializovali svůj okolní prostor, zde nevede k příliš překvapivým vyústěním. Zástupci elity jaksi neprodukují podnětné akty či alespoň řeči. Je to vlastně proto, že Gogola příliš nereaguje na výsledná sdělení v rámci jím připravených situací. Když má skupinka v čele s designérem Velčovským malovat symboly „českosti“, nijak už se neanalyzuje, proč nakreslili jen takové banality jako pivní krýgly či horu Říp, a co to pro ně znamená. Režisér celé trilogie také není dále tázán poté, co říká patetické fráze typu „prostřednictvím krásy spasit svět“.

Dovoleno vyvléknout se z připravené situace je Václavu Havlovi, který razantně odmítne převlékat si kostým v šatně, aniž by se důvod jeho odporu dopověděl. Místo toho ospale oddrmolí několik frází o identitě. Provokativní a zajímavý projev zde má leda Václav Bělohradský, který míří přímo proti Havlově potřebě „najít pro Česko vizi“.

Gogolova koláž, která je sestavena z dokumentárně inscenovaných, divadelních a diskusních fragmentů, patří mezi nejzajímavější snímky v produkci České televize, které se týkají divadla a vznikly v jeho útrobách. O české identitě sděluje nakonec silný závěr. Pokud členové společenské elity nedokáží o tom, co znamená být Čechem, říci o moc více než několik jalových a otřepaných vět, znamená to, že význam české identity není pro Čechy samotné nijak značný. Zajímavější otázka by zde ovšem byla, kdo a proč mezi elitu vlastně patří.

Dokument Česko na provázku je ke zhlédnutí v iVysílání ČT zde.

Česko na provázku. Režie Jan Gogola ml. Účinkují Václav Bělohradský, Václav Havel, Jiří Gruša, Vladimír Just, Vladimír Morávek, Tomáš Mozga, Jiří Peňás, Martin C. Putna, Olga Sommerová, Ludvík Vaculík, Maxim Velčovský, Michal Viewegh a další. Česká republika, 2010. 56 minut.

Originální dokument, zachycující ojedinělý soubor názorů, situací a konstelací české elity na počátku našeho tisíciletí. Film tak obsahuje důležité reflexe společenských jevů, které formují dějiny svobodného českého státu po listopadu 1989. Zanamenány jsou tak například osobnosti jako Ludvík Vaculík, Olga Sommerová, Michal Viewegh, Vladimír Just, Martin C. Putna, Jiří Pěňás, Maxim Velčovský, Vladimír Morávek, Jiří Gruša, Ivo Mathé, Václav Bělohradský a Václav Havel, kteří se zúčastnili projektu Úsvit v Čechách v Divadle Husa na provázku. Tvůrci používali situační princip natáčení, který je založený na otevřených situacích a překvapivých pointách a asociacích. Ve filmu tak dominují témata: česká žena, český jazyk, česká krajina a česká vize.

Pořad připravilo Centrum publicistiky a dokumentu Brno
ČR 2009, 57 min

Dokument zaznamenává projekty:
KABINET HAVEL
ČESKÁ VIZE

Debata se studenty středních a vysokých škol se uskutečnila v neděli 13/06/2010 16:30-18:00 hod. v Divadle Husa na provázku v Brně v rámci prvního ročníku divadelního festivalu Divadelní svět Brno.

www.ceskavize.cz

Dokument, Česká republika 2010, 80 min
Scénář: Petr Minařík, Jan Gogola ml.
Režie: Jan Gogola ml.

Situační esej stavu české identity dvacet let od listopadu 1989 se odehrává v kulisách divadla Husa na provázku. V této koláži, sestavené z kombinace dokumentárních, inscenovaných, divadelních a diskusních fragmentů, účinkují Václav Bělohradský, Václav Havel, Jiří Gruša, Vladimír Just, Vladimír Morávek, Tomáš Mozga, Jiří Peňás, Martin C. Putna, Olga Sommerová, Ludvík Vaculík, Maxim Velčovský, Michal Viewegh a další. Východiskem a rámcem filmu se stal projekt DHNP Úsvit v Čechách aneb Kabinet Havel (2008–2009). Režisér Jan Gogola ml. po celý rok zaznamenával průběh tohoto projektu a s účastníky diskuzí – zástupci českých společenských, kulturních a politických elit – rozvíjel v rámci kulis divadelního prostoru témata zacílená na českou společnost. Je zároveň i nekonvenční výpovědí o cyklu představení v brněnském Divadle Husa na provázku (v režii Vladimíra Morávka). Divadlo tak funguje jako sociální jeviště České republiky, na kterém se rozehrávají etudy na celospolečenská témata.

Co s tou Evropou, pane Havle?

Být Evropanem neznamená být něčím lepším, míní dramatik Václav Havel. Různé části světa by měly spolupracovat a inspirovat se. I tak se vyjádřil k identitě a směřování Evropy, kterou včera v Divadle Husa na provázku vedl se studenty středních a vysokých škol.

Své přidala i trojice žen se zkušenostmi z života v cizině: spisovatelka Alena Wagnerová, architektka Eva Jiřičná a novinářka Petra Procházková.

„Evropa mě štve svou sebestředností, tím pocitem, že všechno podstatné se vymyslelo tady. V Asii se člověk z evropské nabubřelosti vyléčí,“ podotkla Procházková, jež žila roky v Rusku, a kým je, se začala zabývat až tam. Identitu Češky si utvrzuje tím, že včas chodí na schůzky a pracuje, zatímco její afghánský manžel „sedí doma ve své orientální identitě a nedělá nic“.

Akceptovat jinakost je obrovský výkon, míní Wagnerová, která žije v Německu. Například zákaz nošení burek hosté shodně odsoudili jako útok na svobodu a maskování odporu proti jiné kultuře.

Otázky kladli i diváci. „Jak člověka motivovat k tomu, aby vzal Evropu za svou a projevoval identitu Evropana?“ zajímalo mladého muže z publika. Na výchovu k evropanství ale Havel nevěří. „Nejlépe kontinentu, ale i národu, městu či rodině pomůžeme, když budeme důkladně a v souladu se svědomím dělat svou práci,“ vyzval.

BUDOUCNOST EVROPY

Debata se studenty středních a vysokých škol
o identitě a směřování evropského společenství

dramatik Václav Havel, spisovatelka Alena Wagnerová
architektka Eva Jiřičná, novinářka Petra Procházková

moderuje Erik Tabery

Pořádají Divadlo Husa na provázku, DIALOG centrum, Masarykova univerzita, Brno
pro první ročník mezinárodního festivalu DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2010

Vstup zdarma. Studentské vstupenky lze rezervovat a vyzvednout od 13. května 2010 na pokladně Divadla Husa na provázku, Zelný trh 9, Brno, Po-Pá 10:00-18:00 hod., tel.: 542 123 425, e-mail: vstupenky@provazek.cz
Změna programu vyhrazena!

www.ceskavize.cz
www.divadelnisvet.cz